Pardubický kraj – nezaměstnaní téměř žádní, v turismu však nestačíme!

O víkendu jsem si ve volné chvíli otevřel stránky Českého statistického úřadu, abych si oživil a doplnil celkový pohled na náš, Pardubický kraj. Tento pohled se mi jinak tvoří spíše z osobních zkušeností a dojmů, řekl jsem si tedy, že podívat se na souhrnná čísla nemůže být na škodu. A světe div se, objevil jsem pár zajímavých dat a pro mě nečekaných informací. Některé mi přišly natolik zajímavé, že jsem se rozhodl o ně s vámi podělit.

Začal bych daty z kategorie „očekávanějších“ a troufnu si říci zároveň „uspokojujících“ – nezaměstnanost v Pardubickém kraji se i v první polovině roku 2018 drží v poměru výrazně pod celorepublikovou normou a nyní je na úrovni dvou procentních bodů, přičemž průměrně je v ČR nezaměstnaných přes 3 % obyvatel. Přibližně stejný pozitivní odstup od průměru si držíme i při genderovém rozdělení nezaměstnaných v kraji na muže a ženy. Co mě však upoutalo, je rozložení těchto dat na jednotlivé okresy Pardubického kraje. Věděli jste například, že okres Ústí nad Orlicí v této statistice za 1. a 2. Q 2018 dominuje zbytku kraje? A u nezaměstnanosti žen dokonce o minimálně půl procenta „poráží“ zbylé tři okresy? Za mě velké překvapení a poučení, že bychom dle všeho právě v Ústí a okolí měli hledat inspiraci, jak zaměstnávat lidi efektivně a vyváženě…

               Kategorie dat, která k našemu kraji již tak shovívavá nejsou, jsou ta týkající se turismu a počtu ubytovaných v Pardubickém kraji. Ano, v indexu první poloviny let 2017 a 2018 jsme si v kraji polepšili – počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních stoupl o celých 6% a počet jednotlivých přenocování o 4,3% (což mimo jiné značí, že zde turisté v průměru tráví kratší čas).... avšak při porovnání tohoto výsledku s ostatními kraji zjistíme, že po Praze (která to má však s jakýmikoli nárůsty o poznání těžší, než zbytek republiky) a Karlovarském, respektive Zlínském kraji, jsme jako Pardubický kraj vždy na 12.místě z celkových 14. Všude jinde jsou tato čísla lepší, někde i výrazně. Například Plzeňský kraj ve zmíněných statistikách v tom samém období „vyrostl“ o 14,6 % a 11%.  Pokud z této statistiky vyčleníme pouze nerezidenty = čisté turisty, je to zrcadlo pro náš kraj ještě přísnější.

               Nabízí se dvě základní otázky: Je zmíněný nárůst do plusu v porovnání s ostatními kraji skutečně nárůstem do plusu nebo spíše ztrátou, kterou jsme dovolili „uloupit“  jiným koutům republiky? A dále – co můžeme dělat proto, abychom tento trend změnili?

               Přírodních i člověkem vytvořených památek a turistických zajímavostí zde máme dle mého názoru dostatek a máme být na co hrdí, tedy cestu vidím v zásadním posílení propagace kraje. Jinými slovy nedívejme se na marketingové výdaje kraje směrem ven jako na běžnou položku v rozpočtu, která se musí „utratit“, ale naopak snažme se ji vidět očima kraje jako subjektu podnikajícího…čím více za reklamu utratíme (pokud ji cílíme správně), měla by přinést zpět do ekonomiky kraje více peněz zpět.

V nejbližší době chci posílení a zefektivnění této rozpočtové položky probrat jak s vedením Pardubického kraje, tak s celostátní agenturou Czech Tourism, která je schopna našemu kraji pomoci nejen vnitřně, ale především právě s prezentací navenek.

Jan Řehounek

Zdroj: Český statistický úřad