Jan Řehounek: Zakázky pro armádu mají zadávat vojáci, ne úředníci
Nejvíce, až 53 miliard korun, by mohla stát nová pásová vozidla pěchoty, 13 miliard vrtulníky a přibližně 3,5 miliardy korun nové mobilní radary MADR. A právě kvůli nim bude příští týden zasedat Bezpečnostní rada státu. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) podle svých slov v tendru na radary objevila „závažné nálezy“ a věc předala vojenské policii, která věc šetří.
Kdo s koho?
Zakázka napřímo dohodnutá s izraelskou firmou IAI Elta spadá do období, kdy ministerstvu obrany šéfoval nynější šéf diplomacie Martin Stropnický (rovněž za ANO). Ten požádal premiéra Babiše, aby bezpečnostní radu na příští pondělí svolal, ale do té doby odmítá komentovat detaily, proč tak učinil, a jak by v případu mohl figurovat.
Co se ale děje v české armádě, že není schopna nakupovat tolik potřebnou techniku? V pozadí všeho se opakují spory o to, zda za zdržované nákupy může spíše ministerstvo obrany, či samotná armáda. Dokládá to i první zasedání nově vzniklého sněmovního Podvýboru pro akvizice ministerstva obrany a obchod s vojenským materiálem.
Jednání podvýboru bylo sice neveřejné, ale podle informací Deníku byla atmosféra napjatá. Náměstek ministryně obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou měli každý své verze důvodů, proč tendry, především na radary a vozidla, váznou.
„Jednání výboru bylo tentokrát neveřejné, nemohu komentovat detaily, ale zřejmě poprvé v posledních letech usnesení výboru nezačíná větou, že ‚podvýbor vzal předložený materiál na vědomí‘, ale naopak poslanci hlasy napříč politickým spektrem přijali usnesení, ve kterém konstatují, že poskytnuté informace nebyly úplné a žádají resort obrany o nápravu,“ potvrdil v rozhovoru pro Deník šéf sněmovního podvýboru pro akvizice Jan Řehounek (ANO).
Třiačtyřicetiletý Řehounek byl až do loňska náměstkem pardubického primátora a ve své funkci kromě veřejných zakázek řešil i jednání s armádou. Nyní proto patří mezi klíčové poslance, kteří by měli dohlížet nad paralyzovanými armádními tendry. „Hovořil jsem o tom s mnoha lidmi na všech úrovních v armádě, a těm opravdu chybí řada vybavení i techniky,“ konstatuje šéf podvýboru.
Rád by proto ve sněmovně do budoucna jednání odtajnil pro veřejnost. „Pokud se budou řešit tajné věci, jednání podvýboru bude neveřejné, ale jinak má veřejnost právo vědět odpovědi na dotazy, proč zakázky trvají dlouho a kdo za to může. Zda armáda tím, že špatně specifikuje nároky na výbavu, nebo jde o pochybení ministerstva,“ říká Řehounek s tím, že zatím poslanci nedostali dostatek informací, aby se přiklonili na jednu či druhou stranu. Navíc u mnoha tendrů může mít zdržení dodávek různé „pachatele“. „Zatím je to spíše tvrzení proti tvrzení,“ popisuje šéf podvýboru.
Vystudovaný ekonom a odborník na veřejné zakázky Řehounek každopádně odmítá, aby úředníci či vojáci svalovali vinu buď na personální nedostatek, nebo na špatný zákon. „Zákon není tak špatný, navíc pro armádu v něm existují výjimky, které ale nevyužívá,“ zdůrazňuje.
„Ten systém, jak dát zakázkám jasný řád, je jednoduchý. Tím, kdo specifikuje, jakou techniku armáda potřebuje, musí být jednoznačně vojáci, nikoliv úředníci z ministerstva“, podotýká Řehounek.
„Úředník by měl zajistit, že potřebnou techniku v termínu a v souladu se zákonem nakoupí. Za samozřejmost považuji, že bude kompatibilní v rámci NATO a že požadavek vojáků vychází z nějaké dlouhodobé strategie, abychom nekupovali něco, co můžeme využít v rámci NATO. A poslední věc, ministr by měl zajistit, že na to jsou peníze. Nic víc. Resort obrany by neměl řešit, jestli vrtulník bude dlouhý sedm nebo 11 metrů,“ zdůrazňuje Řehounek.
Ve stávající strategii mu chybí větší zapojení domácích výrobců, tak, aby vše, co dokážeme vyrobit či servisovat doma, dělaly domácí firmy. „Když se podíváte za hranice, tak zapojení domácích výrobců je maximální, neslyšíte výmluvy na to, že Brusel to neschválil,“ popisuje. U nákupů zahraniční techniky by rád viděl zapojení českých firem, pomocí tzv. ofsetových programů.
Řehounek, jinak též šéf hnutí ANO v Pardubickém kraji, nechce hodnotit, jak moc se na zdržení zakázek podepsali poslední dva ministři obrany právě z hnutí ANO. „Z mého pohledu je ministr manažer, který řídí ministerstvo o mnoha částech, nemůže zasahovat do jednotlivých zakázek. Na druhou stranu, pokud mu sekce akvizic opakovaně tvrdí, že je vše v pořádku, a ona to není pravda, je na místě vyvození odpovědnosti. Podle mých informací v minulosti vznikaly situace, kdy se na kolegium ministra k téže zakázce dostávaly opakovaně jiné podklady, kdo za to mohl, zvenčí těžko soudit,“ dodává.
Podle kuloárových informací by Jan Řehounek mohl patřit do okruhu favoritů na příštího ministra obrany, i když on sám to vylučuje: „Není to pravda, nikdo mě s žádnou nabídkou neoslovil. Moje místo je ve sněmovně a práce, která nás na armádních zakázkách čeká, bude ještě složitá.“
