Cihelna 2018 - je třeba si připomínat historii

Tento víkend tomu bylo přesně dvacet jedna let, kdy začala svou tradici každoroční národní akce zaměřená na vojenskou historii a vojenskou techniku z dvacátého století, nesoucí název Cihelna. Hlavním pořadatelem bylo i pro tento rok město Králíky, v jehož okolí se akce odehrává, spolu s Armádou České republiky. Letos jsem měl tu čest být mezi pozvanými a trochu tak i nahlédnout „pod pokličku“ akce. A protože jsem odjížděl domů se skvělými pocity, rozhodl jsem se rozepsat o tom, co ve mně takové pocity zanechalo.

Perfektně připravené ukázky vojenskohistorických klubů s důrazem vzpomínky na druhou světovou válku střídaly ukázové výjezdy integrovaného záchranného systému a dalších bezpečnostních složek, od policie po vězeňskou službu. To vše bylo impozantní, precizní, pro mě jako občana ČR řekl bych i částečně uklidňující. Při zohlednění rostoucího napětí v Evropě a radikalizace především v západních evropských státech…měl jsem na chvíli pocit, že jsme „v dobrých rukou“, především pak z hlediska vnitřní bezpečnosti.

To, co mi však téměř vyrazilo dech, byl počet zúčastněných dětí a teenagerů, kteří s nadšením hltali každou předvedenou akci a aktivně se zajímali o každý detail týkající se nejen techniky, ale pro mě překvapivě i naší vojenské historie. Zde bych chtěl velmi poděkovat všem uvědomělým rodičům, vyučujícím a vychovatelům, kteří na místo děti a dospívající přivedli. Je velmi důležité připomínat si, že nebýt minulých hrdinských činů českých vojáků, mohlo dnes uspořádání Evropy vypadat i docela jinak. Je třeba našim dětem ukazovat, co se tu ještě relativně nedávno odehrávalo a jak nás to jako národ poznamenalo. Je nutné si to připomínat, předávat a ideálně si z toho něco málo odnést. Minimálně dobrý pocit z vlastního národa a pýchu na naše předky a úctu k lidem, kteří tradici Cihelny nesou dále. Ideálně se z toho všeho i trochu poučit. Jak již přede mnou řekl americký filozof George Santayana: „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji znovu opakovat.“ A protože se na Cihelně vzpomínala hlavně léta 1938 a 1968, pak si to jistě nikdo z nás nepřeje.

Jan Řehounek